Poslední březnový víkend jsme se sešli na Květnici s Nehvizdy a Kolínem k prvnímu ze tří turnajů, které nás do konce sezony ještě čekají a které rozhodnou o konečném umístění v rámci soutěže. Zápasy se hrály souběžně se skvělou akcí Velikonoční Květnice.
Hned ráno nás čekal první zápas proti Nehvizdům. Sestava našich hráček byla hlavně tým U11 doplněný o pár hráček U12.
Do první čtvrtiny holky nastoupily jako uragán, soupeře moc nepustily k míči a jasně ho přehrávaly a zaslouženě po první čtvrtině vedeme 21:7. Druhá pětka naopak úplně propadla, za šest minut hrací doby nebyla schopná dát koš a soupeře pouštěla až moc k míči, což trestal jedním košem za druhým. Dvě minuty před koncem se holky konečně dostaly do tempa, ale náš náskok je pryč a do druhé půle zápasu půjdeme za nerozhodného stavu 25:25. Jelikož soupeř má druhou pětku o poznání silnější, rozhodují se trenérky pětky prohodit. Holky hrají o poznání lépe, ale chybují v obraně, zbytečně kazí přihrávky a soupeř naše chyby trestá. Tuto čtvrtinu prohráváme 6:17 a do poslední části vstupujeme za stavu 31:42. Nic ale ještě není ztraceno, alespoň v tu chvíli jsme si to mysleli. Holky bojují, snaží se, ale neustále sledují tabuli a skóre a je vidět jak jsou situací, že prohrávají svázané. Dělají proto zbytečné chyby a soupeřova silnější pětka je bohužel trestá. Dnes jsme jako tým zaslouženě prohrály 43:55, příště to ale soupeřům vrátíme ;)
Po pauze nás čeká Kolín. Holkám jsme o pauze promluvily do duše, že musejí hrát za každého skore, ať vyhrávají o dvacet, nebo prohrávají o dvacet, musí pořád hrát. Stále se snažit, nic nevypouštět, nehroutit se, nezmatkovat atp.
Zápas s Kolínem byl o něco jiný, než předchozí zápas. Holky měly v zápase hezké momenty, plno věcí se dařilo a důsledně bránilo. Jak první, tak druhá pětka. Nicméně skore bylo po většinu zápasu nakloněno soupeři i když jen o pár bodíků. A když jsme minutu a půl před koncem prohrávaly jen o dva body, holky najednou zapomněly, jak celou dobu hrály a chtěly to najednou strhnout, ale každá hráčka na hřišti. Místo toho, abychom hrály jako tým, což celý zápas vycházelo, musela si každá zkusit najet do dvou nebo tří hráček a protože z toho koš nespadl, prohráváme nakonec ne o dva body, ale o sedm, 58:51.
Takže i tady máme příště co vracet.